Útěk před letním žárem: Objevte kouzlo a tajemství Terčina údolí

Když letní teploměr stoupá k tropickým třicítkám a asfalt v městských ulicích začíná sálat nesnesitelné horko, většina z nás touží po jediném – najít oázu stínu a ledového osvěžení. Pokud vás už nebaví přeplněná koupaliště a hledáte místo, které v sobě spojuje panenskou přírodu, fascinující historii a hluboký klid, musíte vyrazit do jižních Čech.

Jen kousek od Nových Hradů se v lesnatém údolí říčky Stropnice ukrývá Terčino (či Terezino) údolí. Toto magické místo je dnes chráněné jako národní přírodní památka, ale pro unaveného letního poutníka představuje především dokonalý úkryt před spalujícími slunečními paprsky.

+-----------------------------------------------------------------------------------------+
|                        TERČINO ÚDOLÍ V KOSTCE                                     |
|  * Status: Národní přírodní památka (vyhlášeno 1949)                      |
|  * Rozloha: cca 138 hektarů                                                               |
|  * Hlavní taháky: Umělý vodopád, empírové stavby, prastaré duby   |
+-----------------------------------------------------------------------------------------+
 

Když se láska k přírodě potká s vizí
Terčino údolí na první pohled působí jako nespoutaná, divoká jihočeská divočina. Pravda je ale mnohem romantičtější. Celé toto rozsáhlé území je ve skutečnosti mistrovským dílem lidských rukou, které vznikalo od druhé poloviny 18. století.

Za vším stála jedna výjimečná žena – hraběnka Terezie Buquoyová (vyslovováno jako Bykoajová). Ta byla hlubokým údolím s divokými skalními masivy natolik okouzlena, že se zde rozhodla realizovat svůj velký sen. Pod jejím vedením začali dělníci proměňovat původně strohou krajinu v luxusní anglický krajinný park, tehdy nazývaný Krásné údolí (Schöntal).

Hraběnka sem nechala dovézt a vysázet desítky druhů cizokrajných dřevin, včetně obřích severoamerických sekvojovců, exotických borovic a okrasných keřů, které dodnes v horkých letních dnech poskytují neobyčejně hutný a voňavý stín. Do krajiny byly citlivě zasazeny romantické stavby, jako je Modrý dům, Václavovy lázně nebo Švýcarský dům, které sloužily k odpočinku šlechty.

„Terezie Buquoyová do údolí neutíkala jen za letním chladem, ale především před přísnými pravidly šlechtického světa. V tichu zdejších lesů a v šumění vody hledala klid pro svou duši.“

Inženýrský zázrak: Dvacetimetrové ledové osvěžení
Největším symbolem celého údolí a místem, kde v létě zažijete ten nejlepší teplotní šok, je zdejší velký vodopád. Když k němu dorazíte, padající voda tříštící se o skaliska vytváří jemný opar, který okamžitě ochladí vzduch v okolí o několik stupňů.

Vodopád je vysoký úctyhodných 20 metrů. Mo možná vás překvapí, že ani on není čistým dílem přírody. Jde o geniální technický kousek z roku 1817. Aby vodopád vznikl, museli dělníci vybudovat několik kilometrů dlouhý umělý vodní náhon, který přivádí vodu z říčky Stropnice a vede ji částečně i tunelem vytesaným přímo do tvrdé skály.

Když se postavíte na dřevěnou lávku pod vodopádem a zavřete oči, hluk padající vody a chladivá kapková tříšť vás během vteřiny přenesou někam do hlubokých pralesů Jižní Ameriky.

Oáza, která dýchá staletími
Procházka Terčiným údolím v horkých dnech unavuje mnohem méně než klasické výlety po rozpálených hradech. Cesta vede po rovině podél meandrující řeky, pod korunami prastarých stromů, z nichž některé pamatují ještě dobu před příchodem Buquoyů. Narazíte zde například na monumentální 500 let starý dub, jehož kmen obepne až několik dospělých lidí.

Až vás tedy v následujících dnech unaví slunce a budete přemýšlet, kam schovat sebe, rodinu nebo psa, nejezděte k vodě, kde hlava na hlavě bojuje o kousek místa na slunci. Sbalte batoh a vyrazte na Novohradsko. Terčino údolí si dodnes uchovalo atmosféru tajemna, vznešenosti a především blahodárného klidu, který v létě potřebujeme ze všeho nejvíc.

Jak nejraději přežíváte tropické letní dny vy? Láká vás představa chladivého stínu v anglickém parku s vodopádem, nebo dáváte přednost klasickému koupání?