Ohnivé střevíce z Černínského paláce

Pýcha, prokletí a světlo, které nikdy nezhasne

Na pražských Hradčanech stojí mohutná budova, kterou zná téměř každý – Černínský palác. Dnes sídlo Ministerstva zahraničí, kdysi však místo, kde se psaly příběhy plné pýchy, zoufalství a prokletí. Jednou z nejtemnějších legend, která se s palácem pojí, je ta o ohnivých střevících, ve kterých se dodnes zjevuje duše hříšné kněžny.

 

Kněžna a střevíce z chleba

Legenda vypráví, že v době, kdy Prahu sužoval hladomor, trpěli lidé nedostatkem, ale šlechta si dál žila v přepychu. V Černínském paláci sídlila tehdy pyšná a chladná kněžna, která se chtěla odlišit od všech ostatních žen. A tak si poručila něco, co otřáslo celou Prahou – střevíce upečené z chleba.

Zatímco prostí lidé na ulicích žebrali o kousek suché kůrky, ona si nechala zdobit své nohy tím, po čem ostatní toužili jen přežít. Z pýchy a neúcty k lidskému utrpení se stal hřích, který nemohl zůstat bez následků.


Prokletí a věčné světlo pod dveřmi

Jakmile kněžna obula své chlebové střevíce, zablesklo se a palácem otřásl hrom. V ten okamžik byla prokleta. Od té doby se po chodbách Černínského paláce objevuje její duch – žena v zářících střevících, které hoří jasným plamenem.

Když se noc ponoří do ticha a okolní Hradčany se zahalí do tmy, ze dveří jednoho ze sálů prý prosakuje zvláštní světlo. Říká se, že právě tam duch kněžny bloudí a marně se snaží setřást své prokletí. Její střevíce stále hoří – symbolem hanby i věčného pokání.


Ohlédnutí do historie

Černínský palác je sám o sobě monumentální stavbou s temnou minulostí. Jeho výstavba začala v 17. století a již od počátku byl symbolem moci a bohatství. Ale právě v jeho chladných zdech se odehrávaly i příběhy lidské pýchy a utrpení, které daly vzniknout podobným legendám.

Dodnes, když kolemjdete palác za soumraku, možná zahlédnete záblesk světla pod jedněmi z těžkých dveří. Nebo snad jen odraz lampy? Kdo ví. Starousedlíci tvrdí, že kněžna se objevuje vždy v časech, kdy lidé zapomínají na pokoru a vděčnost.

 

Až příště půjdete kolem Černínského paláce, zpomalte krok. Možná právě v tu chvíli v tichu noci uslyšíte jemné kroky a tiché zapraskání ohnivých střevíců…

 

________________________________________________________________________