
Jako pronajímatel si chcete být jistí tím, kdo v pronajatém bytě hradí opravy. Jaké opravy ještě hradíme my a jaké už hradí nájemce. Na první pohled to může vypadat tak, že dohoda nemusí být složitá a že jednoznačné určení povinností nebude v tomto případě příliš komplikované.
Ostatně nový občanský zákoník, poté, co 1.1.2014 vstoupil v platnost, určil ve svém § 2257, že běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu provádí a hradí nájemce. Tak jednoduché to ale není.
Od 1. 1. 2026 platí novela nařízení vlády č. 308/2015 Sb., která zvyšuje limity pro drobné opravy o 50% kvůli inflaci – stávající smlouvy se nemění automaticky, nutný dodatek. A to i v případě nájemních a podnájemních smluv, uzavřených před tímto datem. Nařízení vlády nám říká, jak na to. Co tedy a v jaké výši ještě hradí nájemci a co už pronajímatelé? Začněme vyjasněním pojmů.
Běžná údržba nebo drobná oprava?
Dle § 2 zmíněného nařízení vlády se běžnou údržbou bytu rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při delším užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených vodovodních odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu (od 2026 rozšířeno o kameny, kotle etážového topení, kouřovody atd., bez radiátorů). Finanční limity pro běžnou údržbu nejsou stanoveny.
Dle § 3 se pak za drobné opravy považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele. Zde již finanční limity jsou, dále se jim budeme věnovat.
Drobné opravy a klíč pro jejich úhrady
Klíčem pro to, kdo co hradí, jsou za prvé věcné vymezení (§ 4 zmiňovaného nařízení popisuje jednotlivé věci/předměty, které jsou do toho zahrnuty) a za druhé výše úhrad (například vypočítává limit 1500 Kč na každou jednotlivou opravu místo dřívějších 1000 Kč, ale nejen to).
Poltisícovka na jednu opravu → 1500 Kč
Za drobné opravy se považují ty opravy a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, které nejsou uvedeny ve věcném vymezení, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1500 Kč (od 1. 1. 2026, zvýšeno o 50%). A to bez nákladů na dopravu a jiné náklady spojené s opravou (ty hradí nájemce samostatně).
Limit 100 Kč na metr a rok → 150 Kč/m²
Dalším limitem je součet nákladů za drobné opravy. Za jeden kalendářní rok nesmí náklady na drobné opravy přesáhnout částku 150 Kč/m² podlahové plochy bytu (od 1. 1. 2026, zvýšeno o 50%; pro byt 50 m² tedy až 7500 Kč/rok). Podlahovou plochou bytu se pro účely zmiňovaného nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostor, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu. Podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.
*věcné vymezení, které je částí vládního nařízení přesně vyjmenovává o jaké předměty jde.