Má Praha 4 konečně šanci získat své centrum?

Budějovická patří k místům, která většina obyvatel Prahy 4 dobře zná. Denně tudy projdou tisíce lidí. Někdo míří do práce, jiný přestupuje mezi metrem a autobusy, další nakupuje v obchodním centru DBK nebo vyřizuje schůzky v některé z okolních kancelářských budov. Je to jedno z nejrušnějších míst celé městské části a zároveň prostor, který v sobě už desítky let nese zvláštní rozpor. Přestože se zde soustřeďuje doprava, služby, administrativní budovy i obchodní život, jen málokdo by Budějovickou označil za skutečné centrum Prahy 4.

Právě to by se však v příštích letech mohlo změnit.

V posledních měsících se stále častěji objevují informace o připravované proměně rozsáhlého území v okolí stanice metra Budějovická. Impulsem se stal především převod bývalého areálu České spořitelny do vlastnictví společnosti Penta Real Estate. Nejde přitom pouze o několik administrativních budov. Řešené území zahrnuje významnou část prostoru mezi ulicemi Budějovická, Olbrachtova, Antala Staška a Poláčkova. Jinými slovy řečeno, jedná se o prostor, který dnes tvoří samotné srdce celé lokality.

Zajímavé je, že tentokrát se nehovoří pouze o nové výstavbě. Penta společně s dalšími vlastníky území připravuje mezinárodní architektonicko-urbanistickou soutěž pod názvem Nová Budějárna. Jejím cílem není navrhnout jednu novou budovu ani vyřešit jeden konkrétní pozemek. Architekti mají hledat odpověď na mnohem složitější otázku – jak by měla Budějovická fungovat jako celek v dalších desetiletích. Soutěž se nebude zabývat pouze architekturou budoucích staveb, ale také podobou veřejných prostranství, nového náměstí, pěších vazeb, zeleně a celkového fungování celé lokality.

Právě v tom spočívá největší význam celého projektu. Praha za posledních třicet let zažila řadu developerských projektů, které přinesly nové byty, kanceláře nebo obchodní centra. Jen málokdy se však řešila budoucnost celého území najednou. V případě Budějovické se nevede diskuse pouze o tom, co postavit, ale také o tom, jak má celé místo fungovat, kudy se budou pohybovat lidé, jak se propojí jednotlivé části čtvrti a jakou podobu bude mít veřejný prostor.

Kdo Budějovickou navštěvuje pravidelně, ten ví, že její dnešní podoba vznikala v jiné době. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se při plánování města kladl důraz především na dopravu, administrativu a technickou funkčnost. Výsledkem je lokalita, která dokáže obsloužit obrovské množství lidí, ale zároveň působí roztříštěně. Široké komunikace, podchody, složité pěší vazby a rozsáhlé administrativní komplexy způsobují, že většina lidí Budějovickou spíše využívá, než aby zde trávila svůj čas.

Právě proto se v souvislosti s připravovanou soutěží často hovoří o vzniku nového náměstí a kvalitnějšího veřejného prostoru. Nejde přitom jen o architekturu. Dobře navržené náměstí dokáže propojit okolní čtvrti, podpořit místní služby a vytvořit přirozené místo pro setkávání obyvatel. To jsou věci, které na vizualizacích často nevypadají tak atraktivně jako nové budovy, ve skutečnosti však mají na kvalitu života mnohem větší vliv.

Součástí budoucí proměny Budějovické má být také přivedení tramvajové dopravy. O nové tramvajové trati mezi Pankrácí a Budějovickou se v Praze hovoří již řadu let, dnes je však její realizace považována za součást dlouhodobého rozvoje této části města. Postup projektu zatím ovlivňuje především výstavba metra D a hledání definitivního řešení dopravního uspořádání celé lokality. Přesto je zřejmé, že s tramvají se v budoucnosti Budějovické počítá.

Zajímavé je, že její zakončení se nyní projektuje jako součást nového městského bulváru, který vznikne po odstranění budov bývalé České spořitelny. Právě zde se propojí dopravní řešení s novou podobou veřejného prostoru. O tom, zda na Budějovické vznikne dočasná úvrať, klasická smyčka nebo jiné řešení tramvajového obratiště, rozhodnou až výsledky připravované mezinárodní architektonické soutěže. I tato skutečnost ukazuje, že se tentokrát neřeší jednotlivé stavby odděleně, ale budoucí podoba celého území jako jednoho funkčního celku.

Z pohledu člověka, který se více než pětadvacet let pohybuje v realitách, je zajímavé sledovat ještě jednu věc. Hodnotu lokality netvoří pouze samotné nemovitosti. Samozřejmě záleží na kvalitě bytů, domů nebo kancelářských budov. Dlouhodobou atraktivitu však vytváří především prostředí, ve kterém lidé žijí. Kvalitní veřejný prostor, zeleň, služby a pocit, že dané místo má vlastní identitu, bývají často důležitější než samotná architektura.

Právě proto bývá proměna podobných území sledována s velkým zájmem nejen mezi architekty, ale také mezi obyvateli a vlastníky nemovitostí. Zkušenosti z jiných částí Prahy ukazují, že kvalitně navržené městské prostředí dokáže změnit způsob, jakým lidé danou lokalitu vnímají. Stačí si vzpomenout na Karlín nebo na části Smíchova, které se během posledních dvou desetiletí proměnily téměř k nepoznání.

Budějovická má přitom jednu velkou výhodu. Nemusí si budovat svůj význam od začátku. Významným dopravním i administrativním centrem je už dnes. To, co jí podle mého názoru chybí, není význam, ale identita. Místo, které si lidé spojí nejen s metrem, kancelářemi nebo nákupy, ale také s příjemným městským prostředím.

Samozřejmě bude ještě dlouho trvat, než se první návrhy promění ve skutečnost. Nejprve musí proběhnout soutěž, následně projektové práce, povolovací procesy a samotná výstavba. Bavíme se spíše o horizontu let než měsíců. Přesto si myslím, že už samotný začátek této diskuse je dobrou zprávou. Poprvé po dlouhé době se totiž neřeší jedna budova nebo jeden developerský projekt. Řeší se budoucnost místa, které může jednou fungovat jako skutečné centrum Prahy 4.

Jestli se tato vize podaří naplnit, ukáže až čas. Už dnes je ale zřejmé, že Budějovická stojí na začátku největší proměny za několik posledních desetiletí. A právě proto stojí za to její další vývoj sledovat.