________________________________________________________________________________________

Obora Hvězda

Z hlubokého šera lesa zvaného Malejov, jenž kdysi patřil Břevnovskému klášteru, povstala obora, jejíž zrod je zahalen mlhou času. Ferdinand I. ji odkoupil, jako by tušil, že v tomto koutě přírody se jednou odehraje příběh plný ticha i velkoleposti. Tajuplná ohradní zeď, která oboru obepíná, ukrývá dvě brány – Břevnovskou a Libockou – jako vstupy do jiného světa.

V roce 1555 se uprostřed tohoto místa zrodil letohrádek – stavba neobvyklého půdorysu šesticípé hvězdy, navržená Ferdinandem Tyrolským, místodržícím Čech a synem samotného císaře. Uvnitř se blyštila jemná štukatura, jako by její vzory vyprávěly příběhy, které slyšela jen noc. Ve svahu za letohrádkem vyrostla terasa s okrasnou zahrádkou – tiché útočiště pro ty, kdo naslouchají zemi.

Obora nebyla jen královskou honitbou – stala se svědkem korunovací, diplomatických tichých dohod i skrytých oslav. Její historie se však vine jako temná řeka: slavná i bolestná, ověnčená slavnostmi i poznamenaná stíny válek. Zanechala jizvy po cizích i vlastních vojscích, po loupežích, plamenech a bezohledném kácení, které po sobě zanechalo jen šeptající stromy a půdu, jež si vše pamatuje.

 

V Oboře mlha, tajemství a tichý průvod minulosti

Na první pohled působí Obora Hvězda jako klidný, téměř pohádkový kout Prahy. Rozprostírá se na Bílé hoře, opředená historií i přírodním kouzlem. Místní sem chodí běhat, venčit psy nebo jen tak relaxovat pod korunami stromů. Jenže… ne každý den je stejný. Jsou chvíle, kdy se sem snáší zvláštní mlha, těžká a tichá – a právě tehdy se říká, že les ožívá vzpomínkami.

Podle jedné z nejzáhadnějších pražských legend se v těchto mlžných chvílích mezi stromy objevuje průvod mužů v těžké zbroji. Jejich siluety se vynořují z mlhy beze slova, s pohledem upřeným kupředu – kráčejí směrem k letohrádku. Někdy prý bývá slyšet tiché šeptání v cizím, dávno zapomenutém jazyce. Podle znalců se jedná o latinu. Mnozí se domnívají, že jde o padlé vojáky z bitvy na Bílé hoře, jejichž duše nenašly klid.

Jiní ale tvrdí, že tyto postavy nejsou jen pouhou vzpomínkou na krvavý střet. Možná jsou strážci něčeho staršího, co zůstalo zapečetěno hluboko v zemi obory, nedaleko letohrádku ve tvaru hvězdy, jenž sám nese silný symbolický význam.

Ať už je pravda jakákoli, jedno je jisté – jakmile se v Oboře Hvězda snese mlha, ticho má jinou váhu. Vzduch jakoby zhoustne a prostor kolem vás se změní. A právě tehdy si položíte otázku…

Najdete odvahu vkročit mezi stromy, když mlha zahalí cestu a siluety oživnou?